Centrum Nová Palmovka

Pohled z nižší obchodní části centra přes prosvětlené nižší atrium na devítipodlažní kancelářskou část. V její horní části stojí za povšimnutí druhé prosklené atrium o výšce tří podlaží.

Centrum Nová Palmovka je nedostavěná kancelářská budova na Palmovce při Sokolovské ulici v Praze. Budova měla sloužit jako radnice Prahy 8, alternativně jako sídlo Agentury EU pro kosmický program nebo částečně jako obchodní dům.

Historie

Do roku 1972 se na místě centra nacházely sklady a zázemí provozní železniční stanice Praha-Libeň dolní nádraží, na trati z Prahy-Vysočan do Prahy-Těšnova. V roce 1972 byla stanice sice zrušena, nicméně lokalitou stále procházela železniční trať k složitému systému vleček na Rohanském ostrově a sklady jen pomalu a postupně mizely, nahrazovány parkovišti a manipulačními plochami. K likvidace železnice jako takové došlo v prostoru v roce 1984 a v následujícím roce bylo koncové nádraží Těšnov srovnáno se zemí odstřelem.

Od poloviny 80. let 20. století tak v prostoru centra Nová Palmovka ubývalo skladišť, až byla prakticky celá plocha mezi roky 1997 a 2003 proměněna na parkoviště s nezpevněným povrchem. V takové podobě lokalita hyzdila vzhled Libně až do roku 2010, kdy zastupitelstvo městské části Praha 8 rozhodlo těsnou většinou o výstavbě kontroverzní budovy radnice, kombinované s nákupním centrem.

Stavbu měla na základě soutěže (později označené za netransparentní a pokutované) zajistit společnost Metrostav Development za cenu 1,2 miliardy Kč. Budování Nové Palmovky opravdu v roce 2014 započalo polde návrhu architekta Josefa Pleskota a do roku 2014 byla dokončena hrubá stavba a zahájena montáž oken a střešních konstrukcí. V roce 2015 byla nicméně stavba ze strany společnosti Metrostav Alfa zastavena, neboť městská část po změně politického vedení neuhradila příslušnou část provedených prací. Rada městské části zpochybnila vlastnictví pozemků pod budovou a mezi Metrostavem a městskou společností Centrum Palmovka se rozběhly soudní spory trvající až do konce roku 2021.

Na základě trojstranné dohody mezi městskou částí, městem Prahou a Metrostavem rozestavěné a mezitím značně zpustlé a poškozené torzo budovy převzal magistrát, který zaplatil městské části odškodnění ve formě dotace o výši 550 milionů Kč. V nové soutěži na dostavbu centra zvítězila společnost Porr. Tím pádem došlo také ke změně účelu budovy, do které se podle plánu měla nastěhovat Agentura EU pro kosmický program (EUSPA) do konce roku 2025. Mezitím se ovšem rekonstrukce chátrajícího monstra opět protahuje a otázka konečného řešení Nové Palmovky tak i na konci roku 2025 zůstává nezodpovězena.

V roce 2015 byla dokončená hrubá stavba a do otvorů začaly být osazovány okenní výplně.

Popis

Projekt označený jako „společensko-obchodní centrum“ se skládá z vyšší budovy kvádrového tvaru o výšce 9 nadzemních podlaží a nižší dvoupodalžní komerční části. Celkově má podle projektu disponovat podlahovou plochou 39.883 m², z toho radnice měla zaujmout 29 %, tělocvična a kulturní sál 6 % a zbývající plocha měla sloužit jako zázemí a obchodní centrum. Celý objekt je navíc podsklepen dvěma podzemními podlažími.

Narozdíl od víceméně fádního prostorového uspořádání vyšší budovy, která zaujma pouze proklenou stěnou a átrime ve výšce nejvyšších tří podlaží, měla být nižší budova poměrně komplikovaně až chaoticky členěna množstvím ramp a teras okolo prosvětleného átria. Společně by obě budovy tvořily poměrně neobvyklý a charakteristický komplex s dobře využitým přirozeným světlem a neobvyklým výrazem zvnějšku. Nicméně v září roku 2025 rozestavěná budova poměrně intenzivně chátrá a pravděpodobnost jejího dokončení v původní podobě klesá doslova každým dnem.

V roce 2015 nicméně byla k ostudě Metrostavu i politiků z ODS, kteří pro městskou část nevýhodné smlouvy uzavírali, většina okenních otvorů už zase vysklená.

Kolejiště stanice Praha-Liběň dolní nádraží se nacházelo severně od staniční budovy (na snímku blíže k fotografovi), mezi histroickou budovou a současným betonovým monstrem se nacházelo několik kolejí vleček a rozsáhlý areál skladů, ze kterých nezůstalo nic. Koleje odsud ale tak úplně nezmizely: přímo pod cípem centra Nová Palmovka prochází od roku 1990 tunely metra B.

Jako obvykle začínáme prohlídku nedostavěného centra v napůl zatopeném sklepě. Už tu na nás čeká naše stará známá odvážná školačka, která nás provede všemi zákoutími členité budovy.

Stavba byla přerušena v roce 2015 a netrvalo dlouho, než zloději rozkradli roury, odvádějící z teras dešťovou vodu. ta teď stéká přímo do sklepení a plní liduprázdné sály. Kdo ví, možná jednoho dne prosákne až do metra.

V nejdokončenějších částech budovy už docházelo k instalaci otopných systémů a alších inženýrských sítí. Ty ale skončily doslova napůli cesty mezi podzemím a nadzemím.

Nejhezčí je Nová palmovka, když prší. Vodní plochy tak odráží zajímavě záměrně chaotické členění prostoru v nižší části stavby.

Odvážná školačka je neposedná, pokud nechceme, aby nám znizela v labyrintu chodeb a ramp, nezbývá než se přebrodit přes vodu za ní.

Vyšší z obou budov je svojí betonovou kvádrovitostí spíš fádní. Dalo by se říct, že je na ní cosi neodolatelně sovětského.

Děkujeme odvážné školačce, která nás po prohlídce nižší budovy zve do vyšších pater.

Nelze jednoznačně rozhodnout, zda je tato část budovy dvoj- nebo trojpodlažní. Naštěstí nás za to nikdo známkovat nebude, a tak si můžeme myslet, co je nám libo.

Pilovité světlíky připomínají průmyslovou historii téhle části Libně. Nedaleko odsud kdysi stála slavná Rustonka, strojírna která mimo jiné zásobovala celou střední Evropu úzkokolejnými drahami a vlaky.

Teď to tu spíš zahnívá. Přemýšlíme nad tím, zda je pro Prahu příznačné, že si místní často zvolí politiky, kteří pak promrhají jejich majetek.

Stavba je ostře řezaná a výsostně hranatá. Přesto tu lze s trochou štěstí nalézt pěkně zakulacené prvky.

Nad Libní se rozzářilo slunce.

Voda zs střechy bude ale ještě dlouho stékat po nešťastných stěnách betonového monstra.

Uruk zanikl už asi 2000 let před Kristem. Snad tohle místo nečeká podobný osud.

Důkaz, že stavba pokračovala i v roce 2014 (a později). Betonové schody ze ŽPSV Čerčany vyrobené v srpnu 2014 a dovezené do Libně vlakem (aspoň částečně?).

Ne střeše měla údajně vzkvétat květinová zahrada. Nyní tu vzkvétají hlavně méně či ještě méně povedené výtvory sprejerů.

Zdroje

1. 8 Jinak!:Centrum Palmovka. Dostupné z http://www.8jinak.cz/content/centrum-palmovka.
2. Řechka, J.: Třicet let od ukončení provozu na trati Praha-Vysočany – Rohanský ostrov. Dostupné z https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5256-Tricet-let-od-ukonceni-provozu-na-trati-Praha-Vysocany-Rohansky-ostrov/.

Komentáře: